Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sobotní noc

10. 9. 2016

 

 

Sobotní noc. Tak pozdě k tichu.

Prolétne nad námi, ač trvá nejdéle.

Bůh jedl a pil, hladí si cíchu,

šklebí se, když zírá pod sukni neděle.

 

A to je přestupek za tisíc hříchů,

o trestu smlouvají se strážným andělé.

Nebe je děravé od hvězdných vpichů.

Má duše vychladla jen chvíli po těle.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Nechci znát pointu

6. 1. 2016

 

 

Dneska jsem odnesl svůj deník do sběrny.

Cítil jsem, jak bych byl sám sobě nevěrný.

Ne, nemám dopsáno, jiný je problém tu.

Po strašném příběhu nechci znát pointu.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Osmnáctka

27. 12. 2015

 

 

Osmnáct let od mého poprvé!

Dospělost! Oslava? No, spíš jenom tryzna.

Už všechno nedělám na dřeň a do krve.

Nedělám vlastně nic, abych se přiznal.

 

Nehoním holky. A sebe jen prvního…

Sex, drogy, rock'n'roll? Už ani za nic!

Nedělám vůbec nic. Ani nic jinýho.

Jsem vlastně sám sobě úplný panic. 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Bude konec světa!

11. 11. 2015

 

 

Co se děje, co se děje?

Chuck Norris spadl ze segwaye! 

Češky pláčou, Rusky křičí,

Japonky probodly se selfie tyčí. 

Chuck jen leží, ruku v kříži.

Konec světa už se blíží!

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 1

Nebe s péčí

16. 8. 2015

 

 

Je tu velké nebezpečí,

že nabídneš mi nebe s péčí.

Tvé rty, ňadra, podle chuti.

A já navždy podlehnu Ti.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 1

Stejně je pozdě

2. 8. 2015

 
 
 

Možná že poslední, možná i možnost.

Z cesty života jen platby mýta.

Počítám. Ovečky nosí mi vlci až pod nos.

Stejně je pozdě. Už skoro svítá. 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Radostný exot

17. 6. 2015

 
 

 

V tunelu příjemná, útulná prázdnota

a jenom na konci světlo se mihotá.

Mám radost velikou! A nálepku exota... 

Ale není snad smrt důkazem života? 

 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Budit se s erekcí?

14. 6. 2015

 
 
 
 

Budit se s erekcí? To musí být skvostné!

Zčerstva den nabodnout na ten svůj osten.

Erekci občas mám, bolestnou, hnusnou,

jen k tomu „probudit“ bych musel i „usnout“. 

 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Někdy

25. 5. 2015

 

 

Někdy je škoda,

že není co dodat.

A proč. A komu.

A kam jít domů.

A pak je pozdě,

ujel vlak.

 

A někdy je smutno

jenom tak.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 1

Ne všichni jsme takoví

20. 5. 2015

 

Po přečtení několika článků o mužích jsem nabyl dojmu, že je to jakási tlupa onanujících deprivantů, kteří se mezi sebou baví hrdelními skřeky o prostěfotbalu, helehokeji a volepornu. To je samozřejmě pravda. Protože umím nejen číst, ale i psát, a tudíž se považuji mezi těmito nemlhety za představitele intelektuální elity, rád bych napsal, že ne všichni jsme takoví.  

1) Na první rande přicházím přiměřeně vonící, inteligentní, milý a vtipný. To až nervozita ze mě dělá zpoceného, červeného, koktajícího chudáka.  

2) Znám základy společenského chování a neočekávám, že mi za to dívky padnou k nohám. A pokud náhodou ano, aplikuji pravidlo, že když při jídle spadne sousto na zem, je třeba ho nenápadně odsunout pod stůl.

3) Dívky neoslovuji „prdelko“. Zjistil jsem, že cestu k análnímu sexu to stejně neurychlí.

4) Neposlouchám Kabáty, Landu nebo Sámera. Jsem sice nedoslýchavý, ale ne hluchý. 

5) Jsem právník, což dívkám připadá zajímavé a hodně se vyptávají. Už v tom umím docela chodit, nadhodím pár sebeironických fórků, jak právníci odrbávají lidi, a podle počtu otázek na konci večera vystavím fakturu.

6) Nechlubím se délkou svého penisu, ani tím jak dlouho do toho dokáži bušit. Chci v dívkách vzbudit cit a ne soucit.

7) Nechci dělat ramena, prostě mám ramena přes celá záda. 

8) Nejsem lumbersexuál, když se týden, dva neholím, nejsem vegetarián, když si nedám maso, nejsem ekolog, když třídím odpad. Věřím v lásku a nevěřím na horoskopy, mám rozepsaný román a nemám iPhone.

9) Umím naslouchat. Naslouchátko se dá ztlumit, nebo vypnout, ale hlavně nesmím usnout.

10) A jsem samozřejmě single.

Rád bych psal dál, ale právě začíná fotbal, hokej nebo porno. V případě zájmu o další informace mě neprodleně kontaktujte na emailu jrubas@seznam.cz a ptejte se, co vám zvědavost a peněženka dovolí.

 
Celý příspěvek | Rubrika: O mně | Komentářů: 0

Výjimečný případ

3. 5. 2015

 

Bylo mi kolem patnácti, když mě nejhezčí dívka na gymplu zatáhla po škole do naší třídy. Rozhlédla se po prázdné chodbě, zavřela dveře a zeptala se, kolik bych jí dal, kdyby přede mnou byla nahá. Abyste si udělali obrázek, už tehdy jsme jí říkali Pětka. Odpověděl jsem, že kilo. Obvykle bych řekl stovku, ale kilo mi znělo v té chvíli příhodněji.

Nejhezčí dívka se usmála, já položil na lavici jednoho zeleného Karla IV., kterého jsem dostal na obědy. Pětka sáhla do zadní kapsy kalhot, vytáhla přeložený papír, rozbalila ho, postavila se na něj a já jen zíral. Celý týden jsem potom obědval přílohy k polévce, které mi dali moji solidární kamarádi. Před očima jsem měl kromě suchých rohlíků a školního čaje i to velké písmeno, na kterém Pětka stála a které jasně říkalo, jaký jsem hanebný hlupák. Hanba hě hackovala.

Včera jsme měli třídní sraz po patnácti letech. Ptal jsem se Bětky, jestli to tehdy s tím „budu před tebou na Há“ vymyslela sama. Ona se začala smát, omlouvala se a ukazovala na Kryštofa, za kterého se ještě na vysoké vdala.

Výjimečný případ, kdy si pěkná kurva vzala svého pasáka.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ó, statní! | Komentářů: 0

Kapka něhy

27. 4. 2015

 

 

Kapka něhy

slunce v tůni

víc než Chanel Cocořín.

 

Vzducholodí

na Tvé vůni

chtěl bych doplout do moří. 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

1948

27. 2. 2015

 
 

 

Je únor. Ve stáji ržají bujní koně.

Kupředu jde, kdo levý krok má.

Gottwald řeční na balkóně,

Masaryk se dívá z okna.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

(zatím bez názvu)

15. 2. 2015

 

 

 

(hraje se pomalu a v moll)

 

S pozvánkou v třesoucí se dlani

nestihl rozloučení. Ani… ani…

Na chladné chodbě půl věčnosti stál,

než ozvalo se: „Pojďte dál. Pojďte dál!“

 

Váhavě vešel a hleděl do těch očí.

Nemohl odejít, spíš chtěl skočit

do tvého srdce. Rozvodněných vod.

Nouzový východ by mi přišel vhod.

 

Výpočty, grafy – mé omyly a hříchy,

Ikarova křídla, pád do moře pýchy.

Seděla v křesle z nejjemnější usně,

na její tváři pobavený úsměv.

 

Mlčení v tichu odeznělých slov.  

Měsíc se plížil po nebi jen v nov.

Zákazy vjezdu v každém dalším směru.

Odvaha v roli kaskadérů.

 

Na stropě toho domu držela se tma.

Nevěděl, co dělat. Zda se prosit má,

odříkat modlitbu, zazpívat píseň,

jen ať má paní, prosím, nezlobí se.

 

Zda odeslat žádost s odpoledním datem

nebo vybrat barvu na své první parte,

sdělit míry na dřevěný kabát…

Co jsem měl dáti, co ještě mám dát?

 

Co jsem měl dáti, co ještě mám dát?

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Píše, aby našel slova

6. 2. 2015

 
 

 

Píše, aby našel slova,

a že jich tu dnes v noci je.

Snadná práce básníkova,

Tvé tělo jen opisuje.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

O velké zimě

2. 2. 2015

 

 

Nenajdu, co jsem chtěl,

závěje…

Něha jen na příděl

v zimě je.

Svou trochu v trocheji

chci ti dát.

Touhou se zahřeji.

Milovat.

 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Velmi dlouhý večer

1. 2. 2015

 

 

Vybaven mapou a kompasem

pohledem bloumám ti pod pasem,

oči bystré jako rys.

Dnes večer najdu klitoris!

 
 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Tiše leží kolem nás

15. 1. 2015

 

 

Milovat? Tak snadné, že si

na Tvém těle ustlal čas.

Věčnost není nad nebesy,

tiše leží kolem nás…

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Večer před Silvestrem

30. 12. 2014

 

 

Dnes večer zrají ohňostroje.
Zamilován, v tom mám jasno.
Nejkrásnější jsou ty Tvoje,
ohně, které nevyhasnou.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Mezi šunkami a salámy

27. 12. 2014

 

 

Mezi šunkami a salámy

má dívka prvně dala mi.

Tak silný zásah mého ega!

Teď je ze mě ultravegan...

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Za všechna rána

23. 12. 2014

 

 

Je prosinec. Tak tedy prosím

nebeského manažera.

Za všechna rána, která bosí

projdeme až do večera.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Být vločkou

14. 12. 2014

 
 
 
 

Být vločkou, dechem anděla.

Vstávat v nebi za svítání,

napudrovat se doběla

a shořet touhou ve Tvé dlani.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Velbloud uchem jehly slyší

10. 12. 2014

 

 

 

Velbloud uchem jehly slyší

všechno ticho kolem nás,

když Tvé dlaně do mých píší

jiným nečitelný tajný vzkaz.

 

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Touhou vlečen

7. 12. 2014

 

 

Touhou vlečen

nahý, svlečen,

prosím vkleče

jako vůl.

 

Však přízeň slečen

(aspoň v něčem)

kat svým mečem

rozetnul.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Dnes v noci první mráz

1. 12. 2014

 
 
 

Dnes v noci první mráz.

Co včera na kila,

dneska už není.

 

Prosinec – prosím vás.

Když láska zdražila

k nezaplacení.

 

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Fotomontážní

26. 10. 2014

 

 

Unaven touhou ve frontách žen,
 
vrací se fotograf z montáže.
 
Šroubky, nýtky… Přání kopu.
 
Montuje ve Photoshopu. 
 
 
 
 
 

Všechno to, co krásné bylo

16. 10. 2014

 

 

Všechno to, co krásné bylo,
 
do paměti přesunu.
 
Vzpomínky prý váží kilo,
 
jen ty smutné přes tunu.
 
 
Ochotně nabídne rámě
 
každá chyba, každý hřích.
 
Však díky Tobě moje paměť
 
levituje v oblacích.
 
 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Zas další neznámý obraz

6. 10. 2014

 

 

Zas další neznámý obraz
 
visí tu v rámu zrcadla.
 
Fikce, klam, jen pouhý odraz,
 
iluze v čase zapadlá.
 
 
Vybledlé barvy, strhané rysy,
 
naděje dávno shrbené.
 
Poznávám, vidím, ne jako kdysi.
 
Zrcadlo v rámu. Sebe ne.
 
 
 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Dvakrát na stejné téma

16. 9. 2014

 

 

Verze 1:

Zas další léto vyhořelo,
 
ať už jsme tady nebo tam.
 
Jen vzpomínka zbyla na Tvé tělo.
 
Podzim nás vrací temnotám.
 
 
Verze 2:
 
Slunce po létě vyhořelé.
 
Kurz něhy zvolna kolísá,
 
jen vzpomínky zbyly po Tvém těle.
 
Na podzim jsme každý sám.
 
 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0

Problematika mořských panen

9. 9. 2014

 

 

Většina plachet rozedraná,
 
poslední vítr napne sám.
 
Zase budu mořským pannám,
 
netaktně civět na prsa.
 
 
Jsou na to zvyklé, síla zvyku,
 
beze všeho a v nuditě.
 
Tolik už svedly námořníků
 
a stále panny? Určitě…
 
 
 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Poezie | Komentářů: 0