Jdi na obsah Jdi na menu
 


Badminton se vrací domů

29. 10. 2008

Badminton je hra starší než lidstvo samo. Na planetách v centru vesmíru se badminton hrál už dlouho před Velkým třeskem. K nám na periferii se badminton dostal vinou zapomnětlivých mimozemšťanů - centrálků, kteří při jednom z kvapných odletů u nás zapomněli míček a několik raket.

ObrazekDo Evropy se potom badminton dostal díky koloniálním choutkám britských imperialistů, kteří si z Indie dovezli nejen čaj, oči navrch hlavy po návštěvě Taj Mahalu, ale přibližně v polovině 19. století i badminton.

Jak říká encyklopedie Britannica – ostrovní sestřenice našeho Otty – „přímým předchůdcem badmintonu je poona, kterou hráli britští důstojníci v Indii už kolem roku 1860“.

Proč poona? Jistě by se našlo tzv. cimrmanovské řešení. Nadřízení neradi viděli, když si vojáci krátili chvíli sportem, namísto aby se vzdělávali či pečovali o své bodné a sečné zbraně. Tato kratochvíle se tak musela konat za „oponou“, což se ale Britům špatně vyslovovalo a tak jim Cimrman ze slova „opona“ přehozením písmen vytvořil „poona“.

Ale blíže pravdě bude vysvětlení, že se tato hra s oblibou hrála v západoindickém městě Poona, kde byla roku 1873 poprvé formulována a sepsána pravidla moderní poony; dnes už se poona jmenuje badminton.

Po více než sto třiceti letech se badminton vrátil domů. Právě v těchto dnech probíhá v indickém městě Pune Mistrovství světa juniorů v badmintonu; dnes už se Poona jmenuje Pune.

Alespoň po dobu juniorského šampionátu si zapamatujme, že kromě badmintonu hrajeme tak trochu i poonu – ať už se bude jmenuje jakkoliv, pořád je to stejně krásná hra.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář