Pepa Rubáš - všechny moje stránky

Velké změny v pravidlech hýbou v těchto dnech světovým badmintonem. Připravil jsem proto rozhovor s osobou z nejpovolanějších, Janou Honnerovou předsedkyní Komise čárových rozhodčí. Na vysvětlenou, existuje Asociace čárových rozhodčích ČBaS. Asociace má svůj řídící orgán, tím je Komise čárových rozhodčích. A Jana je předsedkyně Komise.

Jak je to s rozhodčími, ví málokdo, ale skoro každý ví, že Jana byla rozhodčí na olympijských hrách v Pekingu – informací ze zákulisí badmintonu má tedy více než kdokoliv jiný.

Ještě jednou organizační vysvětlení. Tento rozhovor, stejně jako článek o snížení počtu míčků, by zcela nepochybně patřil na stránky www.czechbadminton.cz. Vzhledem k tomu, že Filip Stádník, správce stránek, je tento týden „mimo připojení“ oficiální stránky stagnují. Proto takto – neoficiálně, ale rychle a pružně.

Badminton prošel před lety řadou změn (změna počítání, úprava koučování, úprava přestávek atd.). Před olympijskými hrami v Pekingu se logicky nic nedělo, další změny přicházejí až po nich. Jedna z nich se přímo dotýká asociace čárových rozhodčích. O co jde?

Máš pravdu, těch změn byla celá řada. Podle mého soudu jsou skoro všechny k lepšímu a pomohly badminton zatraktivnit.

A musím ti oponovat, drobné změny byly do pravidel vloženy i pro Peking – například to, že rozhodčí pro podání může opravit výrok čárového rozhodčího.

Poslední změnou, kterou máš zřejmě na mysli, je zrušení zadní podávací čáry pro čtyřhru – tj. prostor pro deblové podání se protáhne o 76 centimetrů.

Jaký je tvůj názor na tuto změnu? Jaké jsou názory rozhodčích?

Na názor je příliš brzy. Jelikož stále ještě častěji hraji, než pískám, mám tendenci se ke každé změně stavět rezervovaně.

Naopak rozhodčí prodloužení čtyřhrového podání vítají. Obecně panuje názor, že podání se tím trochu zpomalí, „ztratí na významu“, hráči budou využívat možnost servírovat až dozadu. Budou proto dávat méně tzv. vystřelených podání, tedy takových, kdy „hřídelka rakety podávajícího hráče v okamžiku zásahu míčku nesměřuje směrem dolů“ (viz Pravidla badmintonu odst. 9.1.6). Tohle je totiž pro rozhodčího pro podání asi ta nejtěžší věc k posouzení.

Domníváš se, že to bude změna k lepšímu nebo že se po „období hájení“ badminton opět vrátí ke dvěma zadním čarám?

Správně uvádíš, že nejprve nás čeká fáze testování v délce minimálně jednoho roku. K testům se budou vyjadřovat hráči, trenéři, funkcionáři a rozhodčí,a teprve poté může být změna odsouhlasena na Valné hromadě (Annual General Meeting) BWF a zanesena do pravidel.

Všichni si jistě pamatujeme, že i nový systém počítání se nejprve důkladně testoval, a to včetně alternativ typu počítání 5x9, 5x7, a teprve poté byl napevno zakotven v pravidlech. V praxi se vždycky nakonec prosadilo to, co chtěla Asie. Předpokládám, že podobné to bude i v tomto případě.

Uvažuje se dokonce o tzv. jestřábím oku (Hawk-Eye); toto zařízení už mají například tenisté. S tím, že by například na kurtu byl jen hlavní rozhodčí, který by dobrý nebo špatný míč hlásil sám, a rozhodčí na podání, který by zároveň měnil míčky.

Tohle téma jsme probírali na jaře v Praze na školení referee s Torstenem Bergem, který je ve výkonném výboru BWF zodpovědný ze rozvoj.

BWF už asi dva roky diskutuje se společností Hawk-Eye Innovations, ale projekt je zatím v plenkách.

Jsou tady dvě velké překážky.

Tou první je technologie: jestřábí oko funguje tak, že nejméně čtyři vysokorychlostní kamery zavěšené kolem kurtu nasnímají v intervalech kratších než jedna milisekunda vždy přesnou polohu míče společně s časem. Na základě těchto údajů potom počítačový program dokáže vytvořit divácky přitažlivou animaci dráhy letu, a navíc s pomocí aplikace fyzikálních zákonů a uložených dat o poloze a rozměrech kurtu sestavit velmi přesnou predikci dráhy budoucí.

V tomto směru je překážkou, kterou mám na mysli, badmintonový míček: není kulatý, „rychle brzdí“, zpomalení není lineární a nejvýznamnější ztráta rychlosti je bezprostředně po úderu. Je tedy velmi složité budoucí dráhu spočítat. Tou druhou překážkou je samozřejmě cena vývoje i vlastní instalace – badminton je ve srovnání s tenisem velmi chudý příbuzný.

Úvaha o úplném odstranění čárových rozhodčích je tedy velmi předčasná.

K míčkům se váže i další změna. V důsledku krize se šetří na všem, i na míčcích – namísto míčků s 16 brky se bude hrát s míčky, které jich budou mít jen 12.

Neřekla bych, že je to v důsledku krize.

Snaha o snížení nákladů na míče (snížení spotřeby nebo zlevnění výroby) není nic nového – třeba výrobci nylonových míčů už léta investují nemalé prostředky do vývoje „plasťáku“, který by měl letové vlastnosti „jako péřák“.

Informaci o dvanácti brčkách jsem zaslechla už v Pekingu, ale bez podrobností. Jen že to BWF zvažuje a testuje s nějakým čínským výrobcem.

Zeptám se stejně jako u deblové čáry na podání. Bude to krok kupředu? Nebude badminton až příliš rychlý?

O zrušení deblové čáry už je rozhodnuto. O redukci počtu brk však ještě ne definitivně; tento krok musí ještě posvětit oficiální vrchní orgány BWF. Domníváš se, že se tak stane a že od 1. června budeme hrát s „dvanáctipírkovými míčky“?

Myslím si, že od 1.června se budou dvanáctipírkové míče testovat – třeba i na turnajích Super Series. Ale na jejich ustálení v pravidlech si budeme muset ještě počkat – dle mého názoru nejméně dva roky.