Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mé mistrovství republiky

1. 2. 2009

Na 49. Mistrovství České republiky v badmintonu se právě hraje finále smíšené čtyřhry, začal nedělní finálový program, během kterého diváci v Liberci uvidí pět představení výborného badmintonu; vzhledem k tomu, že jde o mistrovství republiky, měl by být k vidění vůbec nejlepší český badminton.

Dále už budu pokračovat neoficiálně, ale o to více osobně. Vzhledem k tomu, že badminton se hraje na dva vítězné sety do 21 bodů, i tento text bude rozdělen na sety.

1. set

Nevím přesně kolikáté to bylo moje mistrovství, domnívám se, že osmé. Na tom první jsem vypadl v kvalifikaci dvouhry a v prvním kole čtyřhry; poprvé je zároveň naposled, takže od druhého mistrovství jsem přestal blbnout a začal hrát pouze párové disciplíny.

Ačkoliv jsme jak ve čtyřhře mužů, tak ve smíšené čtyřhře byli první či druzí nasazení, nikdy se mi nepoštěstilo probojovat se do semifinále; kdyby se za čtvrtfinálová umístění, tedy za 5. místa, udělovalo čestné uznání, budu možná nejuznávanějším hráčem současného českého badmintonu.

První set jsme prohráli.

Obrazek


2. set

Ještě před týdnem, když jsem se vracel vlakem z Českého Těšína, kde jsme ve čtyřhře mužů zvítězili na celostátním turnaji, jsem věřil tomu, že letos se to podaří. Nemyslím „útok na medaili“. Vzhledem k tomu, že historie si pamatuje pouze vítěze a druhý už je první z poražených, věřil jsem tomu, že můžeme celé mistrovství republiky vyhrát.

O víru mě připravilo onemocnění – vzhledem k tomu, že jsem astmatik, má pro mě každý kašlík a rýmička větší následky než pro zbytek populace. 

Vzhledem k tomu, že hraji párové disciplíny a jsem tedy součástí týmu, bylo by blbé nechat Jardu ve štychu.

Ve druhém setu jsme tedy ušmudlali vítězství, neboť jsme na mistrovství nakonec hráli.

Jak jsem napsal na diskuzi českého badmintonu: „Je možné, že vyhrajeme. Pro nás totiž bude výhra už jen to, že na MČR budeme hrát spolu. Za poslední tři roky se nám to kvůli našemu chatrnému zdraví až na jeden zápas nepodařilo; byl to ale zápas vítězný.“

Obrazek

 

3. set

V prvním kole jsme v pohodě přešli přes pár Václav Domin – Jan Šťastný.

Ve druhém kole, ve čtvrtfinále, kdy už se znovu hrálo „o medaili“, na nás čekal pár Jan Fröhlich – Jiří Provazník. Před několika lety mnohonásobní mistři republiky ve čtyřhře, letos se oba vraceli po zdravotních komplikacích.

Na poměr „zdravotní stav : výkon“ to byl asi můj životní zápas. Uznávám, pro diváky nic moc, hráli jsme už mnohem lépe.

Snad jen milovníky dramatických zápletek jsme mohli potěšit, skóre zápasu nakonec bylo z našeho pohledu 20:22, 22:20 a 21:17. Medaile byla doma, ale jak už bylo uvedeno, jen vítěz bere vše.

Kdyby se semifinále hrálo o den později, asi bychom šanci měli, ale takhle jsem si připadal jako běžec na stém kilometru; unavený a cíl v nedohlednu.

Před týdnem jsme Jakuba Bitmana a Pavla Drančáka v Českém Těšíně porazili, včera porazili oni nás a nakonec na mistrovství republiky zvítězili. Gratulujeme a těšíme se na odvetu.

 

Zda celý zápas pro nás skončil porážkou či vítězstvím, nechám na vašem posouzení. Na turnaji jsem zažil obé, zůstane jen třetí místo a dobrý pocit.  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář