Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výjimečný případ

3. 5. 2015

Bylo mi kolem patnácti, když mě nejhezčí dívka na gymplu zatáhla po škole do naší třídy. Rozhlédla se po prázdné chodbě, zavřela dveře a zeptala se, kolik bych jí dal, kdyby přede mnou byla nahá. Abyste si udělali obrázek, už tehdy jsme jí říkali Pětka. Odpověděl jsem, že kilo. Obvykle bych řekl stovku, ale kilo mi znělo v té chvíli příhodněji.

Nejhezčí dívka se usmála, já položil na lavici jednoho zeleného Karla IV., kterého jsem dostal na obědy. Pětka sáhla do zadní kapsy kalhot, vytáhla přeložený papír, rozbalila ho, postavila se na něj a já jen zíral. Celý týden jsem potom obědval přílohy k polévce, které mi dali moji solidární kamarádi. Před očima jsem měl kromě suchých rohlíků a školního čaje i to velké písmeno, na kterém Pětka stála a které jasně říkalo, jaký jsem hanebný hlupák. Hanba hě hackovala.

Včera jsme měli třídní sraz po patnácti letech. Ptal jsem se Bětky, jestli to tehdy s tím „budu před tebou na Há“ vymyslela sama. Ona se začala smát, omlouvala se a ukazovala na Kryštofa, za kterého se ještě na vysoké vdala.

Výjimečný případ, kdy si pěkná kurva vzala svého pasáka.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář