Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ne všichni jsme takoví

20. 5. 2015

Po přečtení několika článků o mužích jsem nabyl dojmu, že je to jakási tlupa onanujících deprivantů, kteří se mezi sebou baví hrdelními skřeky o prostěfotbalu, helehokeji a volepornu. To je samozřejmě pravda. Protože umím nejen číst, ale i psát, a tudíž se považuji mezi těmito nemlhety za představitele intelektuální elity, rád bych napsal, že ne všichni jsme takoví.  

1) Na první rande přicházím přiměřeně vonící, inteligentní, milý a vtipný. To až nervozita ze mě dělá zpoceného, červeného, koktajícího chudáka. 

2) Znám základy společenského chování a neočekávám, že mi za to dívky padnou k nohám. A pokud náhodou ano, aplikuji pravidlo, že když při jídle spadne sousto na zem, je třeba ho nenápadně odsunout pod stůl.

3) Dívky neoslovuji „prdelko“. Zjistil jsem, že cestu k análnímu sexu to stejně neurychlí.

4) Neposlouchám Kabáty, Landu nebo Sámera. Jsem sice nedoslýchavý, ale ne hluchý. 

5) Jsem právník, což dívkám připadá zajímavé a hodně se vyptávají. Už v tom umím docela chodit, nadhodím pár sebeironických fórků, jak právníci odrbávají lidi, a podle počtu otázek na konci večera vystavím fakturu.

6) Nechlubím se délkou svého penisu, ani tím jak dlouho do toho dokáži bušit. Chci v dívkách vzbudit cit a ne soucit.

7) Nechci dělat ramena, prostě mám ramena přes celá záda. 

8) Nejsem lumbersexuál, když se týden, dva neholím, nejsem vegetarián, když si nedám maso, nejsem ekolog, když třídím odpad. Věřím v lásku a nevěřím na horoskopy, mám rozepsaný román a nemám iPhone.

9) Umím naslouchat. Naslouchátko se dá ztlumit, nebo vypnout, ale hlavně nesmím usnout.

10) A jsem samozřejmě single.

Rád bych psal dál, ale právě začíná fotbal, hokej nebo porno. V případě zájmu o další informace mě neprodleně kontaktujte na emailu jrubas@seznam.cz a ptejte se, co vám zvědavost a peněženka dovolí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář